PŘÍČINY AKUTNÍHO PRŮJMU | Smecta

PŘÍČINY AKUTNÍHO PRŮJMU

viry

Viry (zvláště časté jsou průjmy způsobené rotaviry)

Až 1/3 průjmových onemocnění je vyvolaná viry. Virový průjem může postihnout kteroukoliv věkovou skupinu, ale zejména zranitelné jsou děti (zejména kojenci a batolata) a starší lidé.

Mezi hlavní původce virových průjmů patří: rotaviry (až 40 % průjmových onemocnění u dětí), noroviry, adenoviry, astroviry, coronaviry.

bakterie

Bakterie (např. Campylobacter nebo Salmonella)

Bakteriální průjmy se projevují náhlým začátkem, někdy s horečkou, nevůlí, zvracením, později se přidávají bolesti břicha, obvykle difúzní se škroukáním. Stolice může být zprvu kašovitá, později se mění na vodnatou, někdy s příměsí hlenu a krve.

Nejčastější původce bakteriálních průjmů jsou: Campylobacter, Salmonella, Clostridium difficile, některé typy Escherichia coli, Shigella.

KAMPYLOBAKTEROVÉ INFEKCE

Nejčastější bakteriální původce průjmového onemocnění u nás.
Přenos: z infikovaných zvířat (koťata, štěňata, drůbež) na člověka buď přímým kontaktem, nebo požitím kontaminované potravy, zejména nedostatečně tepelně zpracovaným masem (drůbež).
Inkubační doba: 1 až 7 dnů.
Klinické projevy: vodnatý průjem, kolitida (zánět střeva) horečka, křečovité bolesti břicha někdy
připomínající zánět slepého střeva; příznaky trvají obvykle 1–7 dnů.

SALMONELÓZA

Druhý nejčastější bakteriální původce průjmového onemocnění u nás.
Výskyt: hlavně v létě, nejvíce postižené děti do 1 roku, mladí lidé do 20 let a starší lidé nad 70 let.
Zdroj nákazy: drůbež, hovězí dobytek, prasata, ptáci a ostatní domácí zvířata.
Přenos: je možný požitím kontaminovaných vajec a produktů z nich vyrobených, kontaminovaným masem či mléčnými produkty.
Inkubační doba: 6–48 hodin.
Klinické příznaky: únava, bolest hlavy, zvracení, bolest břicha, horečka, průjem – vodnatá stolice, někdy s příměsí krve, hlenu a tenesmy (bolestivá nucení na stolici).

BACILÁRNÍ DYZENTERIE (bacilární úplavice – infekce vyvolaná bakterií Shigella sonei)

Vznik: při nedodržení základních hygienických pravidel.
Nejčastěji postihuje děti mezi 6 měsíci a 5 lety.
Přenos: přímým stykem s původcem infekce (znečištěné WC, kontaminovaná voda – studánky, znečištěné ruce), prostřednictvím špatně omyté kontaminované zeleniny.
Inkubační doba: 1 až 5 dnů.
Klinické projevy: horečka, bolesti břicha a křeče s vodnatými stolicemi často s příměsí hlenu a krve a rychle nastupující dehydratace.

INFEKCE VYVOLANÉ YERSINIEMI

Výskyt: zpravidla v zimních měsících.
Zdroj nákazy: divoká a domácí zvířata, přenos hlavně vepřovým masem a kontaminovaným mlékem; postiženy hlavně děti a mladiství.
Inkubační doba: 4 až 10 dnů.
Klinické projevy: bolesti hlavy, myalgie (bolesti svalů), vysoká horečka, vodnatý průjem, krev ve stolici.

CHOLERA

Výskyt: nejčastěji Afrika, jihovýchodní Asie.
Zdroj nákazy: člověk.
Inkubační doba: 1–5 dnů.
Klinické projevy: zvracení a pak vodnaté průjmy, které vedou k rychlé dehydrataci, často průběh bez teplot.

paraziti

Paraziti

Mezi nejčastější původce parazitárních průjmů jsou Entamoeba histolytica, Giardia lamblia,
Cryptosporidium, Cyclospora. Nejčastějším zdrojem je kontaminovaná voda, méně často potrava.

GIARDIÓZA

Nejčastější průjmové parazitární onemocnění u nás.
Délka: obvykle trvá 5–7 dnů.
Inkubační doba: 12–15 dnů, často v anamnéze: pobyt v zahraničí.
Klinické příznaky: náhle vzniklá nauzea (pocit na zvracení), zvracení, anorexie (nechutenství), únava, křeče, bolesti břicha, zvýšená teplota, následně výrazně zapáchající průjem, s nadýmáním, flatulence (nadměrný odchod střevních plynů); obtíže trvají 3–4 dny, ale i několik měsíců. Průběh může být výrazně kolísavý.

AMEBIÓZA

Zdroj a šíření nákazy: šíří se požitím vody nebo potravy kontaminované cystami parazita, voda a potrava jsou kontaminované fekáliemi; infekce je častá v rozvojových krajinách, ve vyspělých zemích zjišťována u imigrantů, u turistů vracejících se ze zemí třetího světa. Inkubační doba: 8–10 dnů.
Klinické příznaky: náhle krvavé průjmy s příměsí hlenu, křečemi v břiše, tenesmy, nauzea, třesavka a bolesti hlavy, třetina případů s teplotami. Možnost výskytu systémových ložisek (abscesů), nejčastěji v játrech.

dalsi

Další

  • konzumace nezvyklé stravy
  • nadměrná konzumace vodnatých potravin – například melounu
  • požití velkého množství osmoticky aktivních látek – látky, které na sebe naváží tekutiny (např. umělých sladidel)
  • požití velkého množství nestravitelných látek
  • psychické příčiny (úzkost) – střeva posunují svůj obsah velmi rychle, a tak se stačí vstřebat zpět do krve jen malé množství tekutiny
  • vedlejší účinek léků – např. některých antibiotik, léků obsahujících hořčík apod.
  • požití velkého množství tekutiny – střevo je nedokáže vstřebat (např. požití velkého množství piva)
  • alkohol – obvykle ve velkém množství
  • vzácná potravinová alergie